Duolingo, aneb jak se nejlépe pořádně naučit jazyky
Duolingo, aneb můj nejlepší učitel. Každý se mě vždycky ptá, do jakých jazykových kurzů jsem chodila, kde jsem se ty všemožné jazyky naučila... jakoby chození na lekce bylo jedinou zárukou vědomostí.
A mně vždycky ke štěstí a ke vzdělání stačila jedna aplikace a několik hodin moření se v ní. Aneb kdyby se někdo ptal, co já vlastně dělám doma sama po nocích.
Jasně, je to jen aplikace, nemůže vás naučit tolik jako hodiny prosezené ve škole nebo opravdové konverzace. To jsem si také říkala několik let zpátky, když mi o tom povídala moje kamarádka Verča. Tenkrát tam pilně sedávala nad fráninou. Zajímala jsem se hnedka, jestli je na duolingu v nabídce i turečtina, i když jsem tomu zase až tam velké naděje nepřikládala.
K mému udivení tam ta turečtina byla, ale k dispozici jen a pouze k učení z angliny. No a stou jsem v té době byla si jistá maximálně tak v těch nejzákladnějších začátcích. Ale ono, proč to nezkusit, člověk za to nic nedá. Ve finále to mělo více výhod, než kdyby to šlo přímou cestou, nebo-li z češtiny do turečtiny nebo naopak. Vemte si, že vy ve stejný čas zopakujete dva cizí jazyky. Čeština je naše, tu zase až tolik procvičovat nemusíme.
Duolingo prostě bourá hranice mezi jazyky. Například, chci se učit španělsky... takže si to nejdříve začnu z angličtiny, protože to je dnes pro mě taková druhá čeština. Pak si celou aplikaci přehodím do španělštiny a učím se rádoby angličtinu pro Španěly, takže v tu chvíli více píši španělsky než tedy anglicky. Pak si už jsem v základech jistá, tak je trochu procvičím z němčiny a následně si vezmu tu němčinu ze španělštiny. Škoda, že mi neudělaly španělskou verzi pro Turky nebo pro Španěly turečtinu... hnedka bych se vesele učila!
Což ale ve výsledku znamená, že člověk si těmi základy (ale nejen základy, prostě každým okruhem v daném jazyku) prošel ne jen jednou, jak tomu bývá ve škole, ale několikrát. Opravdu chápe význam slovíčka a nemusí dlouho v hlavě lovit, jak se řekne třeba "vzhlížet k někomu", protože ho nenapadne na ekvivalent v jiném jazyce ani pomyslet. Tím pádem se dostane rychleji do bodu, kde začíná v daném jazyce rovnou přemýšlet.
Je pár věcí, co se mi na duolingu zase tolik nelíbí, ať nám tu zelenou sovičku zase až moc nevychvaluji. Cíle, které si tam můžete na každý den nastavit, jsou opravdu hodně nízké. Pro ty "nejnáročnější" tam je 50 xp za den, což je přibližně ani ne 5 lekcí... no a to je dle mého opravdu dost málo. Praktickou věcí jsou určitě gramatické poučky, které si můžete rozkliknout ke skoro každé lekci, ale řeknu vám, na mě tohle neni. Já se vždycky sama učila jazyky zapochodu a bylo to ve výsledku rychlejší, efektivnější a kvalitnější, než-li to šílené gramatické a slovíčkové biflování ze školy.
Jaký je tedy můj podrobný postup na získání nejvyšší efektivnosti v této jednoduché aplikaci?
Říkám tomu pravidlo třech. Prostě vše dělat po třech lekcích. Postupně první tři lekce udělat na první úroveň. Dále přibrat další tři, ty dát na první úroveň, ty, co co již byly na první, posunout na druhou. Třetím krokem je přidat další tři, druhou úroveň posunout na třetí a první na druhou. Takže jednoduše rostete, ale stále si postupně opakujete to, co jste již probraly. Nemyslete si ale, že já se s těma úrovněma crcám postupně, hezky dávám"zopakovat celou lekci", ihned pokud to jde. To člověka naučí víc. Žádná nápověda a maximum čtyři chyby, jinak musíte celou úroveň opakovat.



Komentáře
Okomentovat