Vánoce

O zimě, dárcích, plánech, vizích, tradicích, také o líčení a outfitech... lidech, společnosti a o mně.

Vánoční checklisty
Původně jsem chtěla udělat celý článek o mém checklistu vánočních aktivit, které bych si chtěla letos splnit, ale nakonec jsem došla k tomu, že by to bylo opravdu na dost mini článeček a já mám radši ty delší texty, že. Tak to přidáme sem.

Do Hamleys v Praze v ulici Na Příkopě moc často nechodím, přece jen tam není můj nejoblíbenější sortiment na nakupování. Ale k Vánocům patří taková ta pohádková atmosféra, hračky, malé výlety do dětství... Vydala jsem se tam tedy s mamkou v průběhu prosince, abychom se prošly v centru, popovídaly si, ona mi pořídila pár hezkých fotek na instagram... vánoční atmosféra tam je rozhodně pěkná, vše působí tak dokonale, luxusně, zimně a pohádkově, ale je to opravdu jen na to courání se tam, ne na nákupy.

Nikdy v životě jsem nepila svařák, no, asi holt nejsem správný Čech. Když se to dozvěděl můj egyptský kamarád, měl z toho takovou srandu, až se to rozhodl napravit a vytáhl mě na Staromák. Já to tady píšu, jakoby snad bylo těžké mě, zrovna mě, vytáhnout na Staromák. Jelikož nemám moc ráda víno, první srknutí bylo provedeno s odporem. Ještě k tomu já vůbec nemám ráda pití extrémně vařicích nápojů! Ale ve finále... jako jo, svařák, není to nejhorší, co jsem kdy pila a chápu, že pro mnohé je již vánoční tradicí.

Jako správný milovník Starbucksu jsem se rozhodla, že by bylo skvělé vyzkoušet všechny jejich vánoční nápoje, protože některé jsou úplně nové, co minulý rok nebyly. Zase se opět vrátím k mé neoblibě teplých nápojů, a tak jsem vyzkoušela ve finále "jen" frappuccina a marshmallow horkou čokoládu, ve které jsem vůbec ten marshmallow necítila a přišlo mi to tedy jako ta jejich klasická horká čokoláda. Za letošek ale u mě rozhodně vyhrává perníčkové frappuccino (ne krémové, ale to ve verzi s kafem).

Poslední aktivitou, kterou jsem si chtěla zpestřit vánoční čas, byl nákup v Captain candy. Prostě nějaké ty luxusnější sladkosti... na tláskání při domácí zimní pohodě. Nakonec jsem se ale k poměru "cena/výkon" rozhodla investovat do hadříků a kosmetiky a ne do jídla.

Dárky
Nejčastěji druhé obdarovávám kosmetickými dárečky, protože si myslím, že se jim vždycky nějaké to využití najde. Dají se sehnat ve všech cenových relacích a v koupelně (třeba na návštěvě) se dá jednoduše odkoukat, co daný člověk rád používá. A taky mě osobně kosmetické dárky dost potěší.
Mimo toho mám ráda i různé drobnosti, co prostě vykouzlí úsměv na tváři a člověk je nečeká a je to prostě jen takové to malé překvapení. A nebo také oblečení, ale to jedině, pokud je to opravdu z položek mého wishlistu.

Ideální Štědrý den
...tak ten si představuji určitě doma, v klidu, s puštěnou nějakou tou pěknou hudbou, která tedy ani nemusí být nutně vánoční. Nemuset ráno brzo vstávat, pak mít ale hezky celý den před sebou. Popřemýšlet si nad životem (přece jen už se blíží pomalu nový rok), pak si pomalu začít uvědomovat, že vlastně "dneska jsou ty Vánoce". Už to není to dětské těšení, kdy člověk nemohl ani dospat a celý den mu připadal šíleně dlouhej. No a pak se trochu těšit, ale především na to dobré jídlo, protože třeba kapra, tak toho já miluju. Večer už trávit tradičně jako jakýkoliv jiný typický den, takže psát a taky sedět nad jazyky.

Předchozí Štědré dny
Letos to jsou první Vánoce, kdy nebydlím s celou rodinou v baráčku na okraji Prahy, takže už jenom díky tomuto faktu nemohou být tentokrát "tradiční". Dříve se slavilo s tátou, mámou a babčou od táty. Hlavními rodinnými tradicemi bylo odpolední posezení s babičkou a mamkou nad cukrovím, následná procházka s tátou na hřbitov posvítit dědovi a vzdálenějším předkům, pak se už chystala ryba.

Minulé Vánoce jsem přišla ke štědrovečernímu stolu už dost v náladě, protože jsem si přes instagramová story přiťukávala se svými sledujícími a hrcala do sebe jednoho panáka Jacka Danielse za druhým. Naštěstí se mi na pár přípitků podařilo nalákat i taťku, který alkoholem nikdy nepohrdne, a tak jsme tam seděli vysmátí ve dvou.

Když jsem dříve blogovala, vždycky jsem na blogu strašně hejtovala Vánoce, jak je nesnáším, a jak mi přijdou zbytečné, a že od doby, co nejsem děcko, tak pro mě absolutně nemají žádný smysl, že už si prostě koupím všechno, co chci, a tak nepotřebuji se těšit na jeden večer v roce. Nikdy jsem se tam také nezapomněla zmínit o faktu, že u jedné babičky nemáme Vánoční stromeček, a tak se tam, když se sejdeme 25. jako opravdu velká rodina, předává nadílka pod konferenčním stolkem.

Letos jsme slavily 24. jenom s mamkou a proběhlo to opravdu velice klidově. Na poledne jsme vyrazily do centra na trdelník, následovala procházka po Pařížský a mých dalších oblíbených koutech pražského centra. Následně se naše cesta opět začala směřovat k domovu. Pak chvilka pohody doma, příprava večeře, dobré jídélko a už se sedělo u stromečku. Vždycky je to tak strašně rychlé.

Vánoční jídlo
Už od malička u mě rozhodně vede kapr a k němu bramborová kaše, protože ani salát ani brambory mi moc nechutí. Přes den neřeším věci ve stylu "zlatého prasátka", a tak jím, jakoby byl jakýkoli jiný den. Takže když je chuť tláskat, tak tláskám, když mám nějaké to "zdravější období", tak je to skoro dietka.
Cukroví se u nás doma moc nepeče, ale rozhodně, kdybych měla vybrat jeden nejoblíbenější druh, co jsem kdy ochutnala, tak vedou košíčky s čokoládovou polevou, nějakým likérem uvnitř a ořechy navrchu.

Vánoční outfit a líčení
Nejsem úplný fanda vánočních svetrů hlavně kvůli jejich nevariabilnímu využití. prostě je můžete vytáhnout jen na ten prosinec a jinak vám leží ve skříni nevyužity. A tak "vánocuju" v naprosto běžném "lepším" outfitu, takže má oblíbená mikča, tričko a mé typické černé upnuté kalhoty. Co se týče líčení, tak i když jsou pro mě typickými vánočními barvami červená a zlatá, tak zrovna letos jsem si to vyšla v čistě výrazně růžovo-fialovém líčení.

Silvestr
Pomalu se můžeme přesunout na další sváteční den v roce, a tím je Silvestr. Popravdě, Vánoce mám asi i radši, nejspíše to bude tím, že už nejsem největší fanda klubování a alkoholu též moc neholduju. Holt už stárnu a nepomůže mi ani to, že noc je ještě mladá.

Nejlepší Silvestr
Nejvíce akční byl určitě ten minulý rok, kdy jsem ho poprvé a asi i naposledy slavila v centru Prahy. Dostala jsem se tam až po půlnoci a vyrazilo se s Adriankou do ulic a následně i s pár nigérijskými kámoši do klubu Viper, což býval mimochodem i jeden z mých nejoblíbenějších pražských klubů, bohužel už je nějaký ten půlrok zavřený.

Nej byl ale ten začátek silvestrovského večera, kdy jsem okolo šesté vyrazila za kámošem přes celou Prahu metrem k němu domů a tam jsme ještě s třetím týpkem pekli společně kuře. Řvát různé random kraviny v arabštině, míchat do toho z opilosti turečtinu, málem vypadnout při kouření nějaké dovezené blbosti z okna a u toho všeho péct kuře, to byl jeden z mých nejlepších životních zážitků. Jako řekněte mi, kdo z vás pekl na Silvestra s egypťany kuře?!

Klasika
Nejčastěji jsem Silvestra trávila na horách, ale řeknu vám popravdě, že to možná zní luxusně, ale není to rozhodně nějaký nezapomenutelný zážitek, zvláště když jde o každoroční rutinu. A já ještě k tomu nejsem úplný příznivce zimy, lyžování a hor.
A druhou již tradiční verzí bylo několik Silvestrů strávených na chatě, kdy jsem si jen tak sledovala filmy, čmárala lihovkou po stěnách a nábytku a chodila tátovi na tajné alkoholické zásoby.

Vysněný
Zajímalo by mě jaké je trávit Silvestra někde v teple, ale konkrétní plán a vizi nemám, tudíž o to asi zase až tolik nestojím. Ve finále ho nepovažuji za nějaký naprosto speciální den.

Letošní plán
Tento rok budu doma, bez alkoholu, bez párty. Pustím si pěknou hudbu a z okna si natočím nějaký ten ohňostroj na instastory. A s mamkou jsme se dohodly, že budeme dohromady vykládat tarot, což když jsem řekla lidem z mého okolí, mysleli si, že si z nich dělám jenom srandu a samozřejmě na mém instagramu najdou příspěvky, jak se ve čtyři hodiny ráno nemůžu vyhrabat zpod stolu.